Aperite Portae

   Dnes máme opravdu krásné datum, že? Já myslím, že ano, ale tím se zabývat nebudu. Chci vám napsat o tom, jak jsme byli se třídou v Praze. Protože Jsme tam byli od pátého do sedmého října.
   Ve středu ráno jsme tam odjeli a ubytovali jsme se v Beta penzionu, který byl doslova pod Nuselským mostem, takže se vlastně dá říct, že jsme bydleli pod mostem. To bysme totiž prostě nebyli my, kdyby něco takovýho nebylo.
   Ten první den jsme se šli podívat do Židovského města, na synagogy, hřbitov, a podobně. Ty stavby a to všecko bylo opravdu pěkný, ale faktem je, že mi docela vadil průvodce. Já nevím, já bych si to asi užila víc, kdyby tam ten průvodce, teda, průvodkyně, nebyla. A navíc, hřbitov se mnohem lépe prohlíží v noci, ale to je naprosto totálně mimo.
   Následně nás vypustili, abysme si prej koupili večeři, tak jsme si ji koupili. No, a pak jsme šli do divadla Pod Palmovkou, kde jsme shlédli představení Sex Noci Svatojánské. Byla to sranda a dobré bylo, že jsem měla místo do první řady, takže jsem to viděla všechno, nic mi neuteklo. Název by napovídal, že to bude mít co dočinění se Shakespearovou hrou, ale nemělo to s tím společného naprosto nic. Ale stálo to za to.
   A aby toho nebylo málo, tak potom jsme měli do jedné do rána volno, abysme se flákali po hospodách. No, já samozřejmě nešla, protože nejsem moc hospodskej typ a navíc ani nejsem moc společenskej typ. No, takže jsem se vrátila do penzionu a šla si číst, což se ukázalo jako dobrá volba, protože jsem měla fakt super knihu. Jmenuje se Nepřirozený slídil a napsal ji S. R. Green. A jeho knihy jsou vžddycky super! 
   Kdy se z těch hospod vrátili ostatní, to nevím, protože to už jsem asi spala. Každopádně, ale aspoň jsem se narozdíl od nich vyspala.

   Další den jsme ráno vstávali tak, abychom v osm stihli snídani a o půl deváté byli před penzionem. A vyšlo to dobře. Nevím, jak ostatní, ale já jsem si pospala docela dlouho. Vstávala jsem jenom patnáct minut před osmou, což je pro mě naprosto adekvátní čas, protože na vypravení se do školy mi taky stačí jenom nějákých těch patnáct minut.
   No, takže jsem samozřejmě na tom srazu byla první. Potom tam došla Kirchnerka a pár dalších. A pak nás nahnali na Karlův most a tam nám dali indície a my měli hledat místa a odpovídat na otázky. Nebylo to zas až tak špatný, ale bylo to strašně hektický. Člověk si to vlastně nikde pořádně neprohlídl. Ale tak, nevadí, žádná křeč.
   A následně jsme si měli sehnat někde oběd a kolem čtvrt na jednu jsme vyrazili na Pražský Hrad. Tam jsme strašně dlouho čekali na průvodce, ale následně jsme byli i v podzemí, kde to normálně není veřejnosti přístupné, takže to za to stálo. A já jsem za to ráda, protože já podzemí ráda.
   Po hradě jsme šli na Vyšehrad a tam na hřbitov. Tam jsme si to sami měli projít, tak jsem si to prošla a hřbitov je to pěkný, nicméně, pořád je tu tenf akt, že zastávám názor, že na hřbitov se má chodit vo půlnoci, je to totiž mnohem mystičtější a dotváří to tu atmosféru! 
   Večer jsme opět šli do divadla. Tentokrát to bylo divadlo Komedie a představení se jmenovalo Agnes, ale nebylo to nic moc. Dva herci, co jen tak poskakovali po podiu, vlastně z toho nic nebylo... Prostě ne, toto se mi nelíbilo, Sex Noci Svatojánské byl mnohem lepší.
   Opět, jako předešlý večer jsme měli volno do jedné do rána, tak jsem se pěkně z Národní třídy prošla pěšky až do penzionu. Byla to pěkná noční procházka. Stálo to za to. A pak jsem si chvíli četla, ale nakonec jsem to zabalila a šla spat.

   Další den ráno jsem se dozvěděla, že prej Mája vrazila k nám do pokoje v domění, že tam najde Kristýnu, ale já si to sakra vůbec NEPAMATUJU! To by mě zajímalo, jestli jsem opravdu spala, protože Mája tvrdí, že asi spíš ne. No, ale to je fuk. Já vo tom prostě nevím, takže jsem spala. :D Máte s tím problém? Obraťte se na Máju.
   A to byl ten poslední den, co jsme tam byli. Prvně jsme jeli na nádraží dát si zavazadla do úschovy. Já měla jen malý batoh, tak jsem si ho nechala u sebe. Potom jsme jeli na jakousi výstavu fotek. Některý z nich byly zajímavý, ale většina byla naprostá nuda. Opravdu. Nebylo to něco, kam bych šla dobrovolně a z vlastní iniciativy. Opravdu ne.
   Následně jsme měli asi hodinu a půl volnou, abychom si zašli na oběd a kamkoli jsme chtěli, tak jsem si dala něco k jídlu a šla hledat knihkupectví. Ale jediný, který jsem našla mělo obsah fantasy knih rovnající se nule... takže jsem tam chvilku jen tak chodila mezi regálama, než jsem to vzdala a začla na mobilu na místě srazu šrotit tetris. :D *teď ji napadá, že by si mohla zahrát 3D tetris*
   A pak jsme šli do senátu, kde do nás hustili další nesmysle. Měli jsme se podívat i na zasedání, ale ty svině měly zrovna přestávku! No, tak jsme si aspoň prohlédli jednací síň. Z balkonu pro veřejnost.
   No, a to byl závěr našeho výletu do Prahy. Pak už jsme jenom valili na vlak, kterej byl narvanej k prasknutí. Takže jsme víc jak půlku cesty seděli na zemi v uličce. Ne, že by mi to vadilo, ale tak, když si uvědomím, že cestou tam jsem měla celý kupéčko pro sebe, tak je to docela citelnej rozdíl. Ale aspoň tam měli teplo. Což ale taky nebylo zrovna dobře, protože když jsem pak dorazila do Brna, tak tam byla kosa jak někde mezi tučňákama! Oproti tomu bylo v Praze léto. Ale tak, nestěžuju si. Jednou ta zima přijít musela.

   Každopádně, ještě ten den jsem si vlítla na internet a stáhla Maharal - tajemství talismanu, protože jsem si pamatovala, že jsme viděli některý místa z toho filmu a já si to chtěla připomenout. No, tak jsem si to připomněla. A stálo to za to.

   Bydlet bych v Praze nechtěla, ale podívat se tam, to rozhodně není na škodu. Hlavně, pokud má člověk šanci se podívat tam, kam on chce a ne tam, kam mu určí profesorky, že má jít. Takže uvidíme, za jak dlouho se s Prahou potkám znova. :D Ale stejně, bydlet bych tam nechtěla!