Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


23. 12. 2010

23. 12. 2010

35.jpg   Ahoj, konečně jsou prázdniny, tak jsem si myslela, že bych si třeba přispala, ale prostě se mi to nepovedlo. No, nevadí. Ale fakt, vstávat vo půl desátý je na mě brzo... No, to je fuk, tak jsem teda vstala, našla něco, co by se dalo považovat za snídani, no, vlastně to bych kecala, nenašla. Takže jsem byla bez snídaně, ale nevadí.
   Pak jsem si zapla počítač. Chvíli jjsem tam něco kutila, ale pak jsem se na to vyprdla. A přešla k posteli, zalezla zpět do ní a četla si Jestřába a Rybářku. Potřebuju vědět, kdo je zrádce. A taky, kdo je vrah. A vzhledem k tomu, že zahradník tam není, tak jsem v koncích.
   Pak přišla matka z práce. Dneska hodně brzo. Uvařila oběd a pak jsme balily dárky. Holt jsme to ještě nestihly. A já na ně psala cedulky v azbuce. No jo no, posedlost ruštinou je vidět.
   Bylo čtvrt na dvě, nebo půl, nevím už přesně, ale to nevadí. A tak jsme se sebraly a jely do města. No, nejprve na úřad, abych si mohla podat žádost o vydání řidičáku. Byli vstřícní a až na to, že tam měli vedro, to bylo v pohodě.
   Pokračovaly jsme do města. Matka šla k bankomatu, já do Vágnera. Potřebovala jsem tam pár věcí. Např. Černý balónky, lepící pásku a sešit. :D No jo no, můj mamon na sešity. Ale já už jiná nebudu. Zaplatila jsem a šly jsme ještě vo patro vejš. Tam byly dárkový věci a my potřebovaly stužky, tak jsme si jich pár koupily. Holt jich byl chronickej nedostatek.
   S nákupem jsme pak přes Svoboďák, kde jsme si daly langoše, zamířily na autobus. Ještě nás čekal nákup v Kauflandu. Bylo tam strašně moc lidu, ale povedlo se nám sehnat všechno, co jsme chtěly. A to, co se nám nepovedlo sehnat už prostě mít nebudem.
   Matka pak ještě šla pro zákusky a já si zašla do trafiky pro Score a pro magic. Holt jsem narazila na jackpot. A to není zrovna na škodu. :D Ve výsledku matka ještě zamířila do Tesca do DM a já vodvlekla ten kurevsky těžkej nákup dom. Héj, už se těším, až budu mít auto a nebudu tyhle věci muset vláčet autobusem... To bylo na zabití ta cesta...
   Ale zdárně jsem to vodvlekla. A doma jsme dobalily dárky a pak jsem se zdejchla a vyráběla pro Andrej přání, které si holka chce dát na blog. :D A musím se pochválit, povedlo se mi. :D

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář