Smrt je jen další cesta, kterou se musíme dát
Tak jo, napadlo mě, o čem bych mohla psát. Teda, krom té tuny témat, co mi kámoška navrhla a na které se hned potom (na některé) také vrhnu. Myslím, že mám opravdu z čeho vybírat.
Ale teď k tomu, o čem chci psát. Chci psát o tom, co je vlastně po smrti a zamyslet se nad tím, proč z ní lidé mají strach. Já osobně strach ze smrti nemám. Spíš z umírání. Samotné smrti se nebojím.
Je možné, že by se lidé báli smrti proto, že si myslí, že je to konec? Já myslím, že to možné je. A asi taky proto se já smrti nebojím. Protože věřím, že to konec není. Nevěřím v reinkarnaci ani v nic podobného, ale opravdu nevěřím, že smrtí to končí. Spíš se přikláním k názoru, že po smrti se někde znovu narodíme. Ale v nějákém jiném světě. Jiném časoprostoru, jiné dimenzi...
Jistě, zní to šíleně, ale proč by to nemohla být pravda? Já myslím, že by klidně mohla. Přeci nevíme, co po smrti je. Jestli je to ten takzvaný konec všeho, což podle mě není, nebo jestli se po ní zrodíme někde jinde...
Takovým těm křesťanským kecům, že duše po smrti těla jde někam do nebe nevěřím ani nos mezi očima, ale budiž, pokud tomu lidé (křesťani) věřit chtějí, jejich věc. Hlavně, když mi to nevnucují. Navíc, i kdyby nějáký nebe a peklo bylo, tak já osobně bych radši do pekla. V nebi by podle mě byla moc velká nuda. Jo, babička by mě za tohle zaškrtila, ale já si za tím stát budu.
No, jak jsem psala na začátku, nebojím se smrti, ale umírání. Samotná smrt mi přijde jako něco magického, mysteriózního, něco, co mě přitahuje jako magnet. Ne, nebojte, nechystám se umřít "any time soon" ale jednou nás to čeká všechny. A tak si říkám, proč se stresovat, když stejně nevíme, co nás potom čeká...
Co si o tomto myslíte vy? Souhlasíte se mnou, nebo máte jiný názor? Či souhlasíte jenom s částí mého názoru...
